Starověká Mezopotámie
Mezopotámie
Mezopotámií (Meziříčím) nazývali Řekové území mezi řekami Eufratem a Tigridem, které jsou na území dnešního Iráku. Lze je rozdělit na dvě oblasti, které se odlišují podnebím i zeměpisnými podmínkami. Podle hlavních měst pozdějších říší se severní Mezopotámie nazývá Asýrie, jižní Babylonie. Spojoval je jeden významný rys- hranice neposkytovali ochranu proti nájezdníkům.
Jižní Mezopotámie
Jižní Mezopotámie byla závislá na technickém zvládnutí každoročních záplav. Na jaře při tání se obě řeky rozvodnily a zaplavily okolní krajinu. Na začátku léta voda začala pomalu klesat. Záplavy inspirovaly slavnou báji o potopě světa, kterou autoři Starého zákona přijali z mezopotámské literatury. Vznik státu umožnil lepší organizaci práce a lidé se naučili budovat odvodňovací a zavodňovací kanály, které učinily z Babylonie jednu z nejúrodnějších oblastí světa.
Severní Mezopotámie
Severně od dnešního hlavního města Iráku se rozprostírá Asýrie. Počasí zde bylo mírnější. Jarní a podzimní srážky dostatečně zavlažovaly půdu, proto také Asyrské zemědělství nebylo tak závislé na umělém zavodňování jako jejich jižní sousedé.
Starověká Mezopotámie
4.-3. tisíciletí p.n.l.-raná sumerská civilizace
- Ur, Uruk, Lagaš, Kiš-městské státy
-centrem států -chrám nebo palác--->chrámové nebo palácové hospodářství
-rozvoj obchodu
-chrámy-Zikkuraty
-první sjednocení oblasti 2300 p.n.l. Akkadové
-výzanmná byla Starobabylonská říše
-jižní Mezopotámie 1900 p.n.l.
-vznik Chamurappiho zákoníku--->oko za oko, zub za zub
-rozdělil obyvatele do tří skupin podle majetku a podle toho odstupňoval i tresty
Novobabylonská říše
7-6 století p.n.l.
-Nabukadnesar- dobyl rozsáhlá území
-Jeruzalém---> odvlekl Židy do Babylonie-výstavba města, opevnění, palác ...
-zaniká po útocích Persie
Asyrská říše
-na severu Mezopotámie
-Aššur-městský stát àdobývání nových území
-armáda-profesionální, dobře vycvičená
-ženijní oddíly
-dobytá území-vazalové platili poplatky
-při nepřátelství byli deportováni
-později se hlavím městem stalo město Niniveà50km dlouhý akvadukt(něco jako dnešní potrubí), stavěly se zde chrámy, paláce a knihovny
-Aššurbanipal byl krutý a vzdělaný vládce, shromáždil knihy
Náboženství
Mezopotámci uctívali mnoho bohů. Uctívali velká božstva jednotlivých měst. Nejvýznamnější byla božstva Aššuru a Babylonu. Bůh byl uctíván v chrámě v podobě sochy. Pečovalo se o něj jako o krále, za zvuku hudby mu bylo podáváno jídlo.
Věda
Vedlejnším produktem magie a věštění byl vznik vědeckých oborů.
-nejvíce rozvoj astronomie
-astrologové dosáhli vysoké poznání dráhy hvězd a planet
-vědomosti vedli k sestrojení kalendáře a předpovědi zatmění Slunce a Měsíce
-nástrojem láčení byla magie
-lékaři získali znalosti o vlastnostech rostlin
-řemesla a zemědělství=vědecké poznatky v chemii (zpracování skla, …)
-stavěli se vodovody
-na nejvyšší úrovni byla matematika
-užívali šedesátinný systém, jeho základem je číslo 60
-systém se zachoval v moderním čase
Umění
-předměty vznikaly pro potřeby paláců, chrámů, …
-stavby vypovídaly o bohatství
-výtvarné umění=zbraně, šperky, nádobí, …
-stěny odrážely hlavní poslání umění
-býčí hlava=hudební nástroj, ozdoba
-stejné poslání měla mezopotámská literatura
-čerpala z okruhu náboženství, jež dávalo lidskému životu smysl a řád